O autorech

Předmluva

Úvod

1. Vymezení muzikoterapie
Jiří Kantor
1.1 Zařazení a pojem muzikoterapie
1.2 Obecná východiska muzikoterapie
1.3 Povaha muzikoterapie
1.4 Muzikoterapie v užším a širším významu
1.5 Elementy a vztahy v muzikoterapii
1.6 Klasifikace muzikoterapeutických přístupů
1.7 Charakteristika a definice muzikoterapie

2. Muzikoterapie a hudební pedagogika
Matěj Lipský, Jiří Kantor
2.1 Rozdíly mezi muzikoterapií a hudební pedagogikou
2.2 Hudebně-pedagogické inspirace pro muzikoterapii
2.2.1 Orffův Schulwerk
2.2.2 Kodályho metoda
2.2.3 Suzukiho metoda
2.2.4 Dalcroseho Eurytmika

3. Muzikoterapie a speciální pedagogika
Jiří Kantor
3.1 Význam muzikoterapie u osob se specifickými potřebami
3.2 Institucionální zázemí muzikoterapie
3.3 Muzikoterapeutické modely u osob se specifickými potřebami
3.3.1 Příklady terapeutických situací

4. Muzikoterapie a psychoterapie
Matěj Lipský
4.1 Psychodynamický přístup v muzikoterapii
4.1.1 Muzikoterapie psychoanalytická
4.1.2 Muzikoterapie analytická
4.2 Behaviorální přístup v muzikoterapii
4.3 Kognitivní a kognitivně-behaviorální přístup v muzikoterapii
4.3.1 Muzikoterapie a transakční analýza
4.3.2 Muzikoterapie a racionálně-emoční terapie
4.3.3 Muzikoterapie a racionálně-behaviorální terapie
4.3.4 Muzikoterapie a kognitivně-behaviorální přístupy
4.4 Muzikoterapie a humanistický přístup

5. Muzikoterapie a medicína
Jiří Kantor, Jana Weber
5.1 Počátky a vývojové tendence muzikoterapie v medicíně
5.2 Postavení muzikoterapie v medicíně
5.3 Fyzické a psychosociální potřeby
5.3.1 Fyzické potřeby
5.3.2 Psychosociální potřeby
5.4 Muzikoterapie v jednotlivých oblastech medicínské péče

6. Celostní přístup v muzikoterapii
Tomáš Procházka
6.1 Vývoj přístupu k nemoci v čase a kontext vzniku celostního přístupu
6.1.1 Systemický přístup
6.1.2 Radikální konstruktivismus
6.1.3 Neexpertní přístup
6.2 Celostní přístup v muzikoterapii v kontextu vývoje současné psychoterapie
6.3 Uplatnění celostního přístupu v muzikoterapeutické praxi
6.3.1 Vlastní muzikoterapeutický model

7. Muzikoterapie v některých zemích
Jiří Kantor, Jana Weber
7.1 Mezinárodní muzkoterapeutické asociace a sdružení
7.1.1 Světová federace muzkoterapie
7.1.2 Evropská muzikoterapeutická konfederace
7.1.3 Evropská asociace studentů muzikoterapie
7.2 Charakteristika muzikoterapie v některých zemích
7.2.1 Argentina
7.2.2 Austrálie
7.2.3 Belgie
7.2.4 Česká republika
7.2.5 Dánsko
7.2.6 Finsko
7.2.7 Francie
7.2.8 Holandsko
7.2.9 Itálie
7.2.10 Kanada
7.2.11 Německo
7.2.12 Norsko
7.2.13 Rakousko
7.2.14 Spojené státy americké
7.2.15 Španělsko
7.2.16 Švédsko
7.2.17 Švýcarsko
7.2.18 Velká Británie

8. Struktura muzikoterapie
Jiří Kantor, Matěj Lipský, Jana Weber
8.1 Příprava muzikoterapeutického programu
8.1.1 Doporučení do muzikoterapie
8.1.1.1 Indikace a kontraindikace
8.1.1.2 Zaměření muzikoterapie vzhledem k potřebám klienta
8.1.2 Vstupní diagnostika
8.1.2.1 Některé přístupy k diagnostice
8.1.2.2 Charakteristika vstupní diagnostiky
8.1.3 Plánování muzikoterapie
8.1.3.1 Zabezpečení organizačních podmínek
8.1.3.2 Výběr muzikoterapeutických strategií
8.1.3.3 Upřesnění terapeutických cílů
8.1.3.4 Muzikoterapeutický plán
8.2 Realizace terapeutického programu
8.2.1 Některé způsoby vedení terapie
8.2.1.1 Direktivní a nedirektivní intervence
8.2.1.2 Kauzální a symptomatická intervence
8.2.1.3 Intervence podpůrná a rekonstrukční
8.2.2 Formy muzikoterapie
8.2.2.1 Individuální terapie
8.2.2.2 Skupinová terapie
8.2.2.3 Komunitní terapie
8.2.3 Vedení dokumentace
8.2.4 Struktura muzikoterapeutické jednotky
8.2.5 Muzikoterapeutická místnost a její vybavení
8.3 Evaluace terapie
8.3.1 Závěrečná zpráva
8.3.2 Ukončení terapie

9. Hudba
Jiří Kantor
9.1 Vymezení základní terminologie
9.1.1 Úrovně hudební zkušenosti
9.1.2 Výběr hudby pro terapii
9.2 Tón a hudební výrazové prostředky
9.2.1 Barva zvuku
9.2.2 Síla zvuku
9.2.3 Výška tónů
9.2.4 Délka tónů a tempo
9.2.5 Rytmus
9.2.6 Melodie
9.2.7 Harmonie
9.3 Teorie terapeutického působení hudby
9.3.1 Způsoby a funkce slyšení
9.3.2 Hudba a fyziologické procesy
9.3.3 Hudba a struktura
9.3.4 Hudba jako metafora
9.3.5 Hudba jako prostředek komunikace
9.3.6 Hudba a spirituální zkušenosti
9.4 Hudební prostředky muzikoterapeutických technik
9.4.1 Hra na tělo
9.4.2 Hlas
9.4.3 Hudební nástroje

10. Muzikoterapeut
Jiří Kantor, Katarína Grochalová
10.1 Profesionální požadavky na muzikoterapeuta
10.1.1 Odborné kompetence
10.1.2 Osobnostní kompetence a etika
10.2 Osobnosti muzikoterapie v zahraničí

11. Klient
Jiří Kantor
11.1 Definice zdraví
11.2 Terapeutická změna - nehudební faktory
11.2.1 Vnitřní zdroje klienta v terapii
11.2.2 Terapeutický vztah
11.3 Specifika muzikoterapie z hlediska věku
11.3.1 Muzikoterapie a vývoj jedince
11.3.2 Klient z pohledu vývojové muzikoterapie
11.3.3 Klient z pohledu rehabilitační muzikoterapie
11.4 Sociokulturní faktory
11.5 Zvláštnosti muzikoterapie z hlediska specifických potřeb
11.5.1 Vznik specifických potřeb
11.5.2 Indikace muzikoterapie

12. Metody a techniky muzikoterapie
Jiří Kantor, Jana Weber
12.1 Hudební improvizace
12.1.1 Klasifikace improvizačních technik
12.2 Hudební interpretace
12.2.1 Vokální interpretace
12.2.2 Instrumentální interpretace
12.2.3 Hudební produkce
12.3 Kompozice hudby
12.4 Poslech hudby

13. Muzikoterapeutické modely
Jiří Kantor, Matěj Lipský, Jana Weber, Katarína Grochalová
13.1 Kreativní a nekreativní muzikoterapeutické modely
13.1.1 Muzikoterapie kreativní
13.1.2 Muzikoterapie nekreativní
13.2 Charakteristika muzikoterapeutických modelů
13.2.1 Akcelerované učení
13.2.2 Aktivní a receptivní muzikoterapie (Schwabe)
13.2.3 Analytická muzikoterapie (Priestley)
13.2.4 Antroposofická muzikoterapie
13.2.5 Asthma Music (Tateno & Suzuki)
13.2.6 Experimentálně-improvizační terapie (Bruscia)
13.2.7 FMT-metoda (Hjelm)
13.2.8 Hudební integrativní neuroterapie (Graur)
13.2.9 Improvizační muzikoterapie dospělých (Langdon)
13.2.10 Kreativní muzkoterapie (Nordoff & Robbins)
13.2.11 Metodicko-intonační terapie
13.2.12 Metoda dobrého startu
13.2.13 Metoda kontinuálního uvědomění (Boxill)
13.2.14 Orffova muzikoterapie
13.2.15 Řízená imaginace a hudba (Bonny)
13.2.16 Tomatisův poslechový program
13.2.17 Vibroakustická terapie (Skille)
13.2.18 Vokální psychoterapie (Austin)
13.2.19 Volná improvizace (Alvin)
13.2.20 Vývojová muzikoterapie (Wood)

14. Muzikoterapeutický výzkum
Jiří Kantor
14.1 Kvantitativní výzkum
14.2 Kvalitativní výzkum
14.3 Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem
14.4 Ukázky kvantitativních a kvalitativních výzkumů
14.5 Metaanalýza
14.6 Specializovaná pracoviště a zdroje výzkumů
14.7 Muzikoterapeutický výzkum v České republice

Závěr

Přílohy
Příloha A: Klasifikace muzikoterapie (Bruscia)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Bruscii, 1998)

1 Úrovně muzikoterapeutické praxe
2 Oblasti muzikoterapeutické praxe

Příloha B: Způsoby práce v muzikoterapii (Smeijsters)
Upravil Jiří Kantor (podle Frütel, 2005)

Příloha C: Modely muzikoterapie v inkluzivních edukačních programech (McWilliam)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle McWilliam in Kern, 2004)

Příloha D: Způsoby muzikoterapeutické intervence v medicíně (Standley)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Standley, in Saperston, West, Wigram, 2000)

1. způsob: poslech hudby
2. způsob: aktivní zapojení při hudbě
3. způsob: hudba a poradenství
4. způsob: hudba pro vývojové a edukační záměry
5. způsob: hudba a stimulace
6. způsob: hudba a biofeedback
7. způsob: hudba a skupinové aktivity

Příloha E: Vývoj přístupu k nemoci v čase a kontext vzniku celostního přístupu
Tomáš Procházka

Příloha F: Dotazník - hudební zázemí, dovednosti a preference
Jiří Kantor

Příloha G: Nestrukturované vstupní ohodnocení (Ruona)
Přeložil Jiří Kantor (podle Ruony, 2005)

Příloha H: Terapeutická jednotka v náhledové muzikoterapii (Hanser)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Hanser, 1987)

Příloha I: Etický kodex Evropské muzikoterapeutické konfederace
Přeložil Jiří Kantor, Jana Weber (podle původního dokumentu Evropské muzikoterapeutické konfederace, 2007)

Příloha J: Dynamické modely hudební zkušenosti (Bruscia)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Bruscii, 1998)

1 Hudba jako objektivní zkušenost
2 Hudba jako univerzální forma energie
3 Hudba jako subjektivní zkušenost
4 Hudba jako kolektivní zkušenost
5 Hudba jako estetická zkušenost
6 Hudba jako transpersonální zkušenost

Slovníček

Literatura

Rejstřík

Skryť obsah