Úvod
Část 1 Praxe a teorie jako neoddělitelné aspekty vědy
1. Nové paradigma vědy, nové paradigma pedagogického výzkumu (Radim Šíp)
1.1 Situace pedagogiky na počátku 21. století
1.2 Historické pozadí vztahu praxe a teorie v pedagogice
1.3 Dichotomické myšlení a jeho limity
1.4 Falešné divadlo a institucionalizace dichotomického myšlení v pedagogice
1.5 Nové vědecké paradigma: kontinuita vědy a všudypřítomnost hermeneutického kruhu
1.6 Důsledky nového pojetí vědy
Závěr
Část II Vybrané výzkumné metody
2. Úvod: Aplikace nového pojetí na katedře sociální pedagogiky PdF MU (Radim Šíp)
3. Zakotvená teorie podle Strausse a Corbinové (Lenka Gulová)
3.1 Zakotvená teorie
3.2 Analýza prostřednictvím otevřeného kódování
3.2.1 Ukázka výzkumné analýzy v rámci zakotvené teorie
3.3 Axiální kódování jako další krok v zakotvené teorii
3.3.1 Ukázka analýzy axiálního kódování v aplikovaném výzkumu
3.4 Selektivní kódování aneb příběh na konec
3.4.1 Analýza prostředí rozvíjející se společnosti jako východisko pedagogické intervence: Angola 2008–2012
3.5 Ohnisková skupina jako další metoda sběru dat
3.5.1 Ukázka analýzy výzkumu „Asistenti pedagoga v náročném prostředí školy“
Závěr
4. Případová studie drogových kariér (Martin Stanoev)
4.1 Design případové studie
4.2 Vztah teorie a dat v případové studii
4.3 Teorie drogových kariér
4.3.1 Tři kroky cesty
4.4 Analýza dat a grafická znázornění dat v případové studii
Závěr
5. MCA: Fenomenologický pohled na vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků (Barbara Strobachová)
5.1 Sociálně znevýhodnění Romové v ČR
5.2 Situace ve výzkumu vzdělávání romských dětí
5.3 Fenomenologie jako alternativa
5.4 Fenomenologický postoj a fenomenologická metoda
5.5 Roger Sages, fenomenologie významu a MCA
5.6 Postup při práci s MCA
5.7 Fenomenologický výzkum s využitím MCA
Závěr
6. Interpretativní fenomenologická analýza (IPA) (Veronika Šuráňová)
6.1 Filozofické zakotvení
6.2 Rozdíl IPA od klasické fenomenologické metody výzkumu
6.3 Postoj výzkumníka
6.4 Kdy zvolit IPA?
6.5 Metoda sběru dat
6.6 Postup IPA
6.7 Popis cesty interpretace dat
6.8 Příklad vyhodnocení výsledků výzkumu
Závěr
7. Narativní analýza (Andrea Preissová Krejčí)
7.1 Teoretický rámec
7.2 Vztah mezi narativitou a realitou
7.3 Postup narativní analýzy
7.4 Rizika narativní analýzy aneb Proč s ní vůbec začínat?
7.5 Příklad výzkumu
7.5.1 Příklad primárního zpracování narativní analýzy technikou otevřeného kódování a kategorizace
7.5.2 Interpretace souvislostí badatelem na základě kategorizace vyprávění
Závěr
8. Obsahová analýza textu (Dušan Klapko)
8.1 Obsahová analýza
8.2 Teorie textové analýzy
8.2.1 Sémantika: teorie významu
8.2.2 Hermeneutika: teorie výkladu a interpretace
8.2.3 Teorie kontextu
8.3 Ukázka z výzkumu A
8.4 Ukázka z výzkumu B
Závěr: aplikace výsledků obsahové analýzy do praxe v rámci sociální pedagogiky
9. Diskurzivní analýza (Dušan Klapko)
9.1 Teoretická východiska
9.1.1 Sociální konstruktivismus
9.1.2 Foucaultův odkaz
9.1.3 Sociální konstrukce reality
9.1.4 Nová etnografie a emický přístup
9.1.5 Diskurzivní analýza v kontextu diskurzivní psychologie
9.2 Vybrané metodologické nástroje diskurzivní analýzy
9.3 Ukázka výzkumné zprávy
9.3.1 Výtah z výzkumné zprávy: první ukázka
9.3.2 Výtah z výzkumné zprávy: druhá ukázka
Závěr: Aplikace výsledků diskurzivní analýzy do praxe v rámci sociální pedagogiky
10. Teorie vědomostního prostoru (Denisa Denglerová)
10.1 Stručný úvod do teorie vědomostního prostoru
10.2 První výzkumné uplatnění – jak lidé rozumějí položkám v osobnostním inventáři
10.2.1 Pozadí výzkumu
10.2.2 Výzkumný soubor
10.2.3 Ukázky výsledků a jejich diskuse
10.3 Druhé výzkumné uplatnění – analýza výsledků testu percepce u dětí na počátku školní docházky
10.3.1 Pozadí výzkumu
10.3.2 Výzkumný soubor
10.3.3 Ukázky výsledků a jejich diskuse
Závěr: přínos teorie vědomostního prostoru
Závěr
Medailonky autorů
Literatura
Rejstřík

Skryť obsah