Obsah
Předmluva 18
ODDÍL A
TEORIE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Část I.
Předmět a historie sociální psychologie
1. Předmět a místo sociální psychologie v systému věd 24
Jozef Výrost, Ivan Slaměník
1.1 Milníky na cestě ke konstituování
sociální psychologie 24
1.2 „Rodiče“, „sourozenci“ a „děti“
sociální psychologie 25
1.3 Vývojová období a vývojové úlohy sociální psychologie 27
1.4 Sociální psychologie a její self-concept: reflexe předmětu vědní disciplíny 30
1.5 Od hraniční disciplíny přes interdisciplinaritu k transdisciplíně 32
Souhrn 33
Literatura 34
2. Historie sociální psychologie 36
Alena Zeľová
2.1 K pramenům – myšlenkové zdroje sociální psychologie 36
2.2 Období rozvoje sociálněpsychologic-
kých výzkumů a teoretických koncepcí 37
2.3 Období pochybností 39
2.4 Sociálněpsychologická reflexe postmoderního světa 40
2.5 Na prahu třetího tisíciletí 41
2.6 Sociální psychologie v Čechách (Československu) 43
Souhrn 44
Literatura 44
3. Socializace 47
Eva Sollárová
3.1 Socializace jako pojem 47
3.2 Kultura, společnost a osobnost 48
3.2.1 Kultura 48
3.2.2 Kulturní a společenská
podmíněnost člověka 48
3.2.3 Společnost a osobnost 49
3.3 Sociální učení 50
3.3.1 Teorie sociálního učení
J. Rottera 50
3.3.2 Teorie sociálního učení
A. Bandury 50
3.4 Genderová socializace 52
3.5 Činitelé socializace 53
3.5.1 Rodina, škola a vrstevnické
skupiny 53
3.5.2 Masmédia 54
3.6 Etnicko-rasová socializace 56
Souhrn 56
Literatura 57
Část II.
Jedinec a sociální chování
4. Sociální psychologie osobnosti 60
Jozef Výrost
4.1 Stručně z historie 60
4.2 Sociální psychologie a psychologie osobnosti 62
4.3 Problém stability osobnostních charakteristik 63
4.4 Problém struktury osobnosti 65
4.4.1 Pětifaktorový model struktury osobnosti (Big Five) 65
4.4.2 Struktura interpersonálních osobnostních rysů 66
4.4.3 Vztahy modelu interpersonálních rysů a modelu struktury rysů osobnosti 68
4.5 Místo závěru: osobnost jako integrace vrozeného a získaného 69
Souhrn 69
Literatura 69
5. Sebereflexe a vztah k sobě samému (self) 74
Petr Macek
5.1 Specifičnost jáské zkušenosti 74
5.1.1 Subjektivnost a jedinečnost 74
5.1.2 Dvojakost jáství 75
5.2 Já jako subjekt činnosti, poznávání a prožívání 75
5.2.1 Základní charakteristiky
činného já 75
5.2.2 Selektivní vědomí a pozornost 75
5.2.3 Souvztažnost činného já
a paměti 76
5.2.4 Činné já a seberegulace 76
5.3 Já jako objekt vlastní reflexe 76
5.3.1 Sebesystém a další příbuzné konstrukty 77
5.3.2 Jáské reprezentace, vztahový
rámec uvažování o já 77
5.4 Kognitivní složka sebesystému – sebepojetí 79
5.4.1 Obsahové charakteristiky
sebepojetí 79
5.4.2 Hypotetický model obsahu
sebepojetí 79
5.4.3 Formativní parametry obsahu 80
5.5 Emocionální složka sebesystému – sebehodnocení a celkový vztah
k sobě 81
5.5.1 Interpersonální kontext
a obrana sebehodnocení 82
5.5.2 Globální sebehodnocení
a vědomí vlastní hodnoty 83
5.6 Konativní složka sebesystému – seberegulace 83
5.6.1 Strategické sebeprezentace 84
5.6.2 Sebepotvrzující strategie 84
5.6.3 Sebemonitorování 84
5.6.4 Osobní a společenské standardy a seberegulace 84
Souhrn 85
Literatura 85
6. Identita v sociální psychologii 88
Viera Bačová
6.1 Identita – definice, přístupy,
zkoumání 88
6.1.1 Vymezení identity a jejich vývoj 88
6.1.2 Přístupy k vymezení identity 89
6.1.3 Zkoumání identity v psychologii 91
6.2 Teorie a zkoumání identity v psychologických směrech 92
6.2.1 Teorie ego identity 92
6.2.2 Teorie identity v symbolickém interakcionismu 93
6.2.3 Teorie sociální identity a etnolingvistická teorie identity 94
6.2.4 Procesy konstruování identity 95
6.2.5 Integrující teorie identity v psychologii 96
6.2.6 Postmoderní přístupy k identitě v psychologii 98
Souhrn 98
Literatura 99
7. Postoje, jejich utváření a změna 101
Jozef Výrost
7.1 Základní vymezení a funkce
postoje 101
7.2 Stručný nárys vývoje oblasti
výzkumu postojů 101
7.2.1 První etapa výzkumu postojů v sociální psychologii
(1918–1950) 102
7.2.2 Druhá etapa výzkumu postojů (1950–1970) 103
7.2.3 Současná etapa rozvoje teorie a výzkumu postojů 105
7.3 Problém vnitřní struktury postoje a organizace postojů do soustav 107
7.4 Změna postojů 109
7.4.1 Zdroj persvazivní informace 109
7.4.2 Obsah persvazivní informace 110
7.4.3 Informační kanál 110
7.4.4 Faktory na straně příjemce 110
7.4.5 Cíl persvazivní komunikace 111
7.4.6 Proměnné vysvětlující proces
změny postoje 111
7.4.7 Úloha přesvědčení při změně
postoje 111
Souhrn 112
Literatura 112
8. Sociální motivace 115
Jaromír Janoušek, Ivan Slaměník
8.1 Motivace jako psychický proces
a jako psychická dispozice 115
8.2 Základní motivační faktory a jejich sociální povaha 117
8.3 Společenská determinace
a společenské působení lidské
motivace 119
8.3.1 Výkonová motivace 120
8.3.2 Motiv společné činnosti 121
8.3.3 Teorie vnímaného
sebeuplatnění 122
Souhrn 123
Literatura 123
9. Problematika rodu v psychologii – sociální psychologie ženy a muže 125
Viera Bačová
9.1 Tradiční přístupy ke zkoumání žen a mužů v psychologii 125
9.1.1 Biologicko-fyziologický přístup 125
9.1.2 Sociální a kulturní přístup 126
9.1.3 Interakcionistické přístupy 127
9.2 Výsledky hlavního proudu psychologického zkoumání žen
a mužů 127
9.2.1 Zkoumání rozdílů mezi
pohlavími 128
9.2.2 Zkoumání rodu jako osobní proměnné 128
9.2.3 Kritické hodnocení
psychologického zkoumání
žen a mužů 129
9.3 Psychologie rodu 131
9.3.1 Rod jako sociální kategorie 131
9.3.2 Reflexe způsobů poznávání a zkoumání žen a mužů 133
9.3.3 Mocenské vztahy v problematice rodu 134
Souhrn 135
Literatura 136
Část III.
Jedinec v interakci
10. Sociální poznávání 140
František Baumgartner
10.1 Specifika sociálního poznávání 140
10.2 Meziosobní percepce 141
10.2.1 Utváření dojmu o osobě –
teoretické modely 141
10.2.2 Determinanty ovlivňující proces formování dojmu 142
10.3 Atribuční procesy 144
10.3.1 Teorie odpovídajících závěrů 144
10.3.2 Kovariační teorie 145
10.3.3 Atribuční tendence 146
10.4 Sociální schémata: organizování
dojmů 147
10.4.1 Druhy schémat 147
10.4.2 Schémata a fungování paměti 148
10.4.3 Kognitivní zkratky
(zjednodušení) 149
10.5 Pragmatika sociálního poznávání 149
Souhrn 150
Literatura 150
11. Sociální inteligence, sociální kompetence 154
František Baumgartner, Oľga Orosová, Jozef Výrost
11.1 Sociální inteligence 154
11.1.1 Vývoj zkoumání sociální
inteligence 155
11.1.2 Psychometrická versus
osobnostní linie studia sociální inteligence 155
11.1.3 Sociální versus emoční
inteligence 156
11.1.4 Měření sociální inteligence 157
11.2 Sociální kompetence 159
11.2.1 Sociální kompetence jako
konstrukt sociálních
způsobilostí 159
11.2.2 Operacionální definování
sociální kompetence a zdroje informací o sociální
kompetenci 160
11.3 Psychologické studium moudrosti 161
Souhrn 163
Literatura 163
12. Sociální komunikace 167
Jaromír Janoušek
12.1 Základní charakteristika sociální komunikace 167
12.2 Komunikace verbální a neverbální, záměrná a nezáměrná 168
12.3 Verbální komunikace 168
12.4 Neverbální komunikace 170
12.5 Parajazykové projevy 171
12.6 Interpersonální komunikace 172
12.7 Intrapersonální komunikace
a vnitřní řeč 172
12.8 Skupinová komunikace 173
Souhrn 175
Literatura 176
13. Osobní vztahy 178
Jozef Výrost
13.1 Konstituování tématu osobní
vztahy 178
13.2 Problém vymezení předmětu
zkoumání: interpersonální versus
osobní vztahy 179
13.3 Blízkost vztahu a možnosti jeho
měření 181
13.4 Ještě jednou o době trvání vztahů:
úloha závazků 182
13.5 Fenomenologie intimity 184
13.6 Faktorová analýza struktury
vztahů 186
Souhrn 186
Literatura 187
14. Afiliace, atraktivita, láska 189
Ivan Slaměník
14.1 Afiliace 189
14.1.1 Fyzická blízkost 190
14.2 Atraktivita 191
14.2.1 Atraktivita fyzická a osobní 191
14.2.2 Teorie atraktivity 193
14.3 Láska 195
14.3.1 Trojúhelníková teorie lásky 196
14.3.2 Druhy lásky 197
Souhrn 199
Literatura 199
15. Agrese 202
Ladislav Lovaš
15.1 Co je agrese 202
15.1.1 Agrese a příbuzné pojmy 202
15.1.2 Typy agrese 203
15.2 Teoretické přístupy k agresi 204
15.2.1 Agrese jako instinkt 204
15.2.2 Frustrace a agrese 204
15.2.3 Kognitivní neoasociační
teorie 205
15.2.4 Sociální učení 205
15.2.5 Teorie transferu excitace 206
15.2.6 Integrativní pohled na agresi 206
15.3 Příčiny a faktory agresivního
chování 207
15.3.1 Situační faktory agrese 207
15.3.2 Biologické faktory agrese 207
15.3.3 Osobní faktory agrese 208
15.3.4 Faktory ovlivňující inhibici agresivního chování 209
15.3.5 Faktory sociálního prostředí 211
Souhrn 212
Literatura 212
16. Prosociální chování 214
Ivan Slaměník, Jaromír Janoušek
16.1 Co je prosociální chování 214
16.2 Proč pomáháme 215
16.2.1 Sociální výměna 215
16.2.2 Sociální normy 216
16.2.3 Empatie 217
16.3 Kdy pomáháme 218
16.3.1 Efekt přihlížejících 218
16.3.2 Rozptýlená odpovědnost 219
16.3.3 Osobnostní determinanty 220
16.4 Komu pomáháme 222
Souhrn 223
Literatura 223
17. Sociální konflikty 226
Miroslav Frankovský, Michal Kentoš
17.1 Vymezení konfliktu 226
17.2 Druhy sociálních konfliktů 227
17.2.1 Dynamika sociálního
konfliktu 229
17.3 Řešení konfliktu 229
17.3.1 Autoritativní řešení konfliktních situací 230
17.3.2 Alternativní řešení konfliktních situací 230
17.3.3 Intervence třetích stran 231
17.3.4 Vyjednávání 233
Souhrn 234
Literatura 235
Část IV.
Skupina
18. Malé sociální skupiny 238
Ladislav Lovaš
18.1 Základní pojmy 238
18.2 Skupinová struktura a kompozice
skupiny 239
18.2.1 Kompozice skupiny 239
18.2.2 Skupinová struktura 239
18.3 Typy skupin 241
18.4 Vývojové procesy ve skupinách 242
18.4.1 Vývoj skupiny 242
18.4.2 Socializace jedince ve skupině 243
18.5 Skupinový vliv 244
18.5.1 Sociální facilitace 244
18.5.2 Sociální zahálení 245
18.5.3 Skupinová polarizace 246
18.5.4 Skupinářské myšlení
(groupthink) 247
Souhrn 248
Literatura 248
19. Konformita 250
Ivan Slaměník
19.1 Pojmové vymezení 250
19.2 Klasické studie konformity 251
19.2.1 Vysvětlení konformity 252
19.2.2 Činitelé ovlivňující konformitu 254
19.3 Vyhovění 255
19.3.1 Technika nohy ve dveřích 255
19.3.2 Technika dveří v tváři 256
19.3.3 Technika nízce nadhozeného
míče 257
19.3.4 Technika to není vše 258
19.4 Poslušnost 258
Souhrn 260
Literatura 260
20. Makrosociální jevy a procesy 262
Alena Zeľová
20.1 Psychologie masových jevů 262
20.1.1 Terminologie, klasifikace 262
20.1.2 Teoretické koncepce 263
20.1.3 Laboratorní studie 264
20.1.4 Terénní studie 265
20.2 Psychologie etnicity 266
20.2.1 Mezietnické vztahy 266
20.2.2 Etnicita a teorie sociální
identity 268
Souhrn 269
Literatura 269
21. Mezikulturní psychologie 273
Alena Zeľová
21.1 Kde se vzala a co je mezikulturní psychologie 273
21.2 Klíčový pojem kultura 274
21.3 Hledání kulturních specifik
a univerzálií mezi kulturami 277
21.4 Když se kultury setkávají 278
21.5 Problémy a perspektivy mezikulturní psychologie 280
Souhrn 280
Literatura 281
ODDÍL B
METODY SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
1. Specifika metod sociální psychologie 286
Tomáš Urbánek
1.1 Obecná témata nelze opominout 286
1.2 Zdroje zkreslení 287
1.3 Role teorie ve výzkumu 288
1.4 Úskalí operacionalizace 288
1.5 Kvalitativní, nebo kvantitativní
přístup? 288
1.6 Stručná charakteristika vybraných
metod 289
1.6.1 Pozorování 289
1.6.2 Rozhovor 290
1.6.3 Dotazníky a posuzovací
stupnice 290
1.6.4 Neobtěžující metody 290
1.6.5 Experiment 291
1.6.6 Sociometrie 292
1.6.7 Kulturní a sociální sémiotika 292
1.6.8 Analýza diskurzu 293
1.6.9 Metody sociálních neurověd 294
1.7 Nové trendy v metodologii 294
Souhrn 295
Literatura 295
2. Pozorování v sociální psychologii 297
Jana Turzáková
2.1 Pozorování jako vědecká metoda 297
2.2 Výběr předmětu pozorování 298
2.3 Druhy pozorování 299
2.3.1 Přímé pozorování 299
2.3.2 Nepřímé pozorování 301
2.4 Zaznamenávání pozorování 302
2.5 Analýza dat získaných
pozorováním 303
2.6 Validita a reliabilita výsledků
pozorování 304
2.7 Etické aspekty pozorování 305
Souhrn 305
Literatura 306
3. Experiment v sociální psychologii 307
Tomáš Sollár
3.1 Hlavní znaky experimentálního
výzkumu 307
3.2 Nezávisle proměnné, klíčový nástroj experimentu 307
3.3 Kontrola nežádoucích proměnných 308
3.4 Měření závislých proměnných 310
3.4.1 Určení nezávisle proměnných 311
3.4.2 Kontrola nežádoucích
proměnných 311
3.4.3 Měření závislých proměnných 311
3.5 Validita experimentu 312
3.6 Experimentální plány 312
3.6.1 Mezisubjektové
experimentální plány 312
3.6.2 Vnitrosubjektové
experimentální plány 314
3.6.3 Faktoriální
experimentální plány 315
3.7 Etika v sociálněpsychologickém
výzkumu 315
Souhrn 317
Literatura 317
4. Dotazování v sociální psychologii 319
Daniela Haubertová
4.1 Vymezení metody 319
4.2 Forma dotazování 319
4.3 Struktura dotazování 320
4.4 Ohniskové skupiny 323
4.5 Organizace, třídění a interpretace
dat 324
4.6 Interpersonální proměnné 325
Souhrn 327
Literatura 327
5. Analýza produktů v sociální psychologii 329
Katarína Baňasová, Ivan Slaměník
5.1 Východiska metod analýzy
produktů 329
5.1.1 Dokumenty, jejich charakter a možnosti klasifikace 329
5.2 Metody analýzy dokumentů 331
5.2.1 Obsahová analýza 331
5.2.2 Obsahová analýza a počítačové programy 336
5.3 Analýza fyzických stop 338
Souhrn 338
Literatura 339
6. Měření postojů 341
Tomáš Sollár
6.1 Historie měření postojů 341
6.2 Přístupy k měření postojů 341
6.2.1 Přímé pozorování 342
6.2.2 Přímé dotazování 342
6.2.3 Nepřímé metody 342
6.3 Přehled nejznámějších metod
škálování – postojové škály 343
6.3.1 Thurstonova škála (metoda
stejně se jevících intervalů) 343
6.3.2 Likertova škála – metoda sumovaných odhadů 345
6.3.3 Bogardusova škála sociální vzdálenosti 346
6.3.4 Guttmanův škálogram 347
6.3.5 Sémantický diferenciál 348
Souhrn 351
Literatura 351
7. Psychodiagnostika v sociální psychologii 352
Mojmír Svoboda
7.1 Obecné poznámky 352
7.2 Psychodiagnostika dospělých
v sociální psychologii 354
7.2.1 Projektivní metody 354
7.2.2 Dotazníky 356
7.3 Metody pro děti a mladistvé 360
Souhrn 363
Literatura 364
8. Metody zkoumání malé sociální skupiny 365
Marek Dobeš
8.1 Co a jak se zkoumá u malé sociální skupiny 365
8.2 Víceúrovňové modelování 366
8.2.1 Co to je? 366
8.2.2 Jaké výhody to přináší? 366
8.2.3 Příklad víceúrovňového
modelování 367
8.3 Modelování trajektorií 368
8.3.1 Co to je? 368
8.3.2 Jaké výhody to přináší? 369
8.3.3 Příklad modelování
trajektorií 369
8.4 Analýza sociálních sítí 371
8.4.1 Co to je? 371
8.4.2 Jaké výhody to přináší? 372
8.4.3 Příklad analýzy sociálních sítí 372
Souhrn 374
Literatura 374
9. Metody mediální psychologie 376
Lukas Blinka
9.1 Metodologické výzvy a specifika
mediální psychologie 376
9.1.1 Interdisciplinarita 376
9.1.2 Teoretické vakuum 376
9.1.3 Kvalita měřicích nástrojů 377
9.1.4 Nízká velikost účinků 377
9.2 Model zvýšené náchylnosti
k mediálním účinkům 378
9.2.1 Použití a efekt média jsou v transakčním vztahu 378
9.2.2 Tři typy náchylností predikují
použití média a zároveň
moderují (zesilují či zeslabují)
účinek média 378
9.2.3 Efekt použití média je nepřímý,
je mediovaný skrze kognitivní, emoční a fyziologické reakce 379
9.3 Typy výzkumných designů 380
9.3.1 Obsahová analýza 380
9.3.2 Průřezové korelační studie 381
9.3.3 Longitudinální studie 381
9.3.4 Experiment 382
9.3.5 Kvalitativní výzkum 383
Souhrn 384
Literatura 384
10. Vznik sociální neurovědy a komplexní metodologie 387
Jana Plichtová, Lucia Pružinská
10.1 Konstituování sociální neurovědy 387
10.1.1 Historie – překážky
víceúrovňového integrovaného
studia lidského chování 387
10.1.2 Současnost – program sociální neurovědy 388
10.1.3 Základní teze a epistemologická východiska 389
10.1.4 Teorie o specifičnosti lidské sociálnosti 390
10.2 Základní otázky a typy výzkumných plánů 391
10.3 Kritické výhrady vůči sociální
neurovědě 393
10.4 Význam sociální neurovědy
pro sociální psychologii 393
Souhrn 394
Literatura 395
11. Metody sociální neurovědy 397
Lucia Pružinská, Jana Plichtová
11.1 Metody mapování struktury a funkcí mozku 397
11.1.1 Metoda funkční magnetické rezonance 397
11.1.2 Elektroencefalografie
a evokované potenciály 398
11.1.3 Metoda studia lézí 399
11.2 Periferní psychofyziologické metody 399
11.3 Metody sociální psychologie 400
11.4 Interpretace výsledků neuropsychologických studií 401
11.5 Ekologická validita sociální
neurovědy 403
Souhrn 403
Literatura 404
12. Analýza sociálních sítí 407
Radka Petrvalská
12.1 Historie analýzy sociálních sítí 407
12.2 Metody analýzy sociálních sítí 408
12.2.1 Typy dat v analýze sociálních
sítí 409
12.2.2 Organizace dat v analýze
sociálních sítí 410
12.3 Strukturální charakteristiky (míry) sociální sítě 411
12.4 Software určený k analýze sociálních
sítí 414
Souhrn 414
Literatura 415
13. Možnosti využití databází mezinárodních sociálních průzkumů v sociální
psychologii 416
Jozef Výrost, Lucia Ištoňová
13.1 Historie sociálních průzkumů 416
13.1.1 Éra invence (1930–1960) 417
13.1.2 Éra expanze (1960–1990) 417
13.1.3 Éra „ekologických“
a „designových“ dat 418
13.2 Mezinárodní sociální průzkumy 419
13.2.1 První etapa 419
13.2.2 Druhá etapa 419
13.2.3 Třetí etapa 420
13.3 Příklady využití dat mezinárodních výzkumů v sociální psychologii 421
13.3.1 Databáze Evropského průzkumu pracovních podmínek 421
13.3.2 Databáze Evropské sociální
sondy 422
13.3.3 Databáze Evropského průzkumu kvality života 423
13.4 Výhody, nevýhody a omezení práce
s daty sociálních průzkumů 423
13.4.1 Výhody 423
13.4.2 Nevýhody a omezení 424
Souhrn 425
Literatura 425
14. Analýza a zpracování dat v sociálních
vědách 427
Tomáš Sollár
14.1 Analýza dat v kontextu realizace
výzkumu 427
14.2 Úrovně měření proměnných 428
14.2.1 Nominální úroveň měření 428
14.2.2 Ordinální úroveň měření 429
14.2.3 Kardinální úroveň měření 429
14.3 Metody zpracování kvantitativních
dat 430
14.3.1 Metody statistické deskripce 430
14.3.2 Metody statistické inference 434
14.3.3 Metody věcné významnosti 436
14.4 Vícerozměrné metody analýzy dat 437
14.5 Počítačový rozměr analýzy dat 438
Souhrn 438
Literatura 439
ODDÍL C
APLIKACE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Část I.
Východiska a zdroje aplikované sociální psychologie
1. Rozvoj aplikované sociální psychologie 444
Jozef Výrost, Ivan Slaměník, Eva Sollárová
1.1 Sociální psychologie od svého vzniku
byla akademická i praktická
disciplína 444
1.2 Sociální psychologie v období krize 447
1.3 Současná aplikovaná sociální
psychologie 448
Souhrn 450
Literatura 451
2. Tvorba a hodnocení intervencí 453
Eva Sollárová
2.1 Definování a charakteristika
intervencí 453
2.2 Proces tvorby, implementace
a hodnocení intervencí 453
2.2.1 Krok 1: Identifikace problému 454
2.2.2 Krok 2: Návrh řešení 454
2.2.3 Krok 3: Stanovení cílů a tvorba intervence 454
2.2.4 Krok 4: Implementace
intervence 455
2.2.5 Krok 5: Hodnocení intervence 455
2.3 Demonstrace kroků tvorby, implementování a hodnocení
v konkrétní programové intervenci 456
2.3.1 Krok 1: Identifikace problému 456
2.3.2 Krok 2: Navrhované řešení 456
2.3.3 Krok 3: Stanovení cílů a tvorba intervence 457
2.3.4 Krok 4: Implementace
intervence 457
2.3.5 Krok 5: Hodnocení intervence 458
2.4 Intervence zaměřené na sociální dovednosti a sociální kompetenci 458
2.4.1 Metodologické otázky tvorby a implementace tréninků
sociálních dovedností 459
2.4.2 Hodnocení efektivnosti
univerzální preventivní
intervence ve školním kontextu 460
Souhrn 461
Literatura 462
3. Sociálněpsychologický výcvik 464
Eva Sollárová
3.1 Hlavní přístupy 464
3.1.1 Lewinovská tradice 464
3.1.2 Rogersovská tradice 466
3.1.3 Interakčně orientovaná tradice 468
3.2 Výzkum procesu a účinnosti
zážitkových skupin a sociálně- psychologického výcviku 470
3.2.1 Účinnost zážitkových skupin 470
3.2.2 Proces v zážitkových skupinách a sociálněpsychologickém
výcviku 471
3.2.3 Výzkum účinnosti sociálněpsychologického výcviku ve vzdělávání pomáhajících profesionálů a manažerů 472
Souhrn 473
Literatura 473
Část II.
Člověk a sociální instituce
4. Člověk v rodině 476
Daniela Husovská
4.1 Psychologie rodiny a její definování 476
4.2 Rodina v historické perspektivě a v současnosti 477
4.3 Teoretické přístupy k rodině 479
4.3.1 Ekologická teorie rodiny 480
4.3.2 Vývojová teorie rodiny 480
4.3.3 Sociálně-kognitivně-
-behaviorální teorie rodiny 480
4.3.4 Teorie rodinné komunikace 480
4.4 Výzkum v psychologii rodiny 481
4.4.1 Spokojené versus nespokojené manželství 481
4.4.2 Normativní změny v rodinách 482
4.4.3 Model rodiny 482
4.5 Výzvy do budoucnosti 484
Souhrn 485
Literatura 485
5. Člověk a vzdělávání 488
Ol’ga Orosová
5.1 Teoretické perspektivy zkoumání interpersonálních vztahů
ve vzdělávání 488
5.1.1 Dynamická systémová teorie 488
5.1.2 Teorie vztahové vazby 489
5.1.3 Self-determinační teorie 490
5.2 Interpersonální faktory školní
úspěšnosti 491
5.2.1 Očekávání učitelů a školní
úspěšnost žáků 492
5.3 Vrstevnické vztahy a školní
úspěšnost 494
5.3.1 Vrstevníky zprostředkované
učení 495
5.4 Intrapersonální faktory a vztahy mezi jedinci školního systému a školní úspěšnost žáků 495
5.4.1 Sebepojetí 496
5.4.2 Sebeúcta a postoje 496
5.4.3 Osobnostní faktory, motivace 496
Souhrn 496
Literatura 497
6. Člověk v pracovní organizaci 501
Denisa Fedáková
6.1 Socializace zaměstnance
v organizaci 501
6.1.1 Formy socializace jako přístup organizace 502
6.2 Pohled do minulosti: sociální aspekty pracovního prostředí 503
6.3 Pracovní vztahy zaměstnance
v organizaci 503
6.3.1 Vztah mezi zaměstnancem
a kolegy (spolupracovníky) 504
6.3.2 Vztah mezi zaměstnancem a podřízenými (zaměstnanec
jako nadřízený) 504
6.3.3 Vztah mezi zaměstnancem a nadřízeným (zaměstnanec
jako podřízený) 505
6.3.4 Vztah mezi zaměstnancem a pracovní skupinou 506
6.3.5 Vztah mezi zaměstnancem a organizací 506
6.3.6 Zaměstnanec jako součást pracovního týmu: tradiční
versus virtuální pracovní tým 508
6.4 Výzvy do budoucnosti 508
Souhrn 509
Literatura 509
7. Člověk a spotřebitelské chování 512
Margita Mesárošová
7.1 Jak se chápe spotřebitelské chování 512
7.2 Historický vývoj psychologie
spotřebitele jako vědecké disciplíny 512
7.2.1 Průkopnické období
psychologie spotřebitele:
1895–1930 513
7.2.2 Období rozvoje metodologie a rozšiřování oblastí zkoumání: 1930–1945 513
7.2.3 Období po druhé světové válce 514
7.2.4 Vznik psychologie spotřebitele
jako samostatné psychologické disciplíny: rok 1961 514
7.2.5 Psychologie spotřebitele jako
vědecká disciplína současnosti 514
7.3 Psychologické přístupy vysvětlující spotřebitelské chování 515
7.4 Specifické teorie a modely objasňující spotřebitelské chování 516
7.5 Faktory působící na spotřebitele 518
7.5.1 Vyvolání pozornosti a zájmu o produkt 519
7.5.2 Získání znalostí o produktu 519
7.5.3 Zapamatování a vybavování
znalostí o produktu 519
7.5.4 Aktivace znalostí o produktu 520
7.6 Nová témata ve výzkumu 520
7.6.1 Působení značkových komunit
na spotřebitelské chování 520
7.6.2 Zelené spotřebitelské chování 520
Souhrn 520
Literatura 521
8. Člověk při uplatňování práva 524
Ladislav Lovaš
8.1 Sociální normy 524
8.1.1 Sociální normy z perspektivy
jedince a koncept normativních přesvědčení 524
8.1.2 Jak se vysvětluje vliv sociálních norem na jedince 526
8.2 Sociální spravedlnost 528
8.2.1 Začátek výzkumu sociální spravedlnosti v sociální
psychologii 529
8.2.2 Oblasti výzkumu spravedlnosti v sociální psychologii 530
8.2.3 Výzkum spravedlnosti související s uplatňováním práva 531
Souhrn 532
Literatura 532
9. Člověk a politika 535
Josef Lukas
9.1 Vymezení a stručná historie politické psychologie 535
9.2 Hlavní přístupy a směry zkoumání v politické psychologii 536
9.3 Politická psychologie
na mikroúrovni 537
9.3.1 Osobnost a politické chování 537
9.3.2 Emoce a politické chování 537
9.3.3 Politická socializace, formování politické identity 538
9.4 Politická psychologie
na makroúrovni 539
9.4.1 Politické ideologie, hodnoty 539
9.4.2 Politická komunikace,
formování dojmů o politicích, volební chování 540
9.4.3 Meziskupinové vztahy,
mezinárodní vztahy 541
9.5 Nové přístupy a trendy v politické psychologii 541
Souhrn 542
Literatura 542
10. Člověk, sekty a nová náboženská hnutí 546
Zdeněk Vojtíšek
10.1 Základní pojmy 546
10.2 Otázka vlivu příslušnosti k novému náboženskému hnutí na osobnost 547
10.3 Pokles napětí, konflikty a násilí 549
10.4 Otázka konverze do nových
náboženských hnutí 550
10.5 Otázka moci duchovního vůdce a jeho charismatu 551
10.6 Otázka milenialismu a mileniálního zklamání 553
10.7 Možnosti intervence 553
10.8 Budoucí výzkum 555
Souhrn 555
Literatura 556
11. Člověk a komunity 557
Júlia Halamová
11.1 Historie a současnost komunitní psychologie 557
11.2 Vymezení pojmů 558
11.2.1 Vymezení pojmu psychologický zážitek komunity 559
11.3 Komunity a sociální změna 559
11.3.1 Strategie komunitní změny 560
11.3.2 Model změny v komunitě 561
Souhrn 567
Literatura 567
12. Člověk a digitální komunikace 569
David Šmahel, Martina Šmahelová
12.1 Charakteristiky digitální
komunikace 569
12.2 Kontext digitální komunikace 570
12.3 Anonymita, sebeodhalování
a disinhibice 571
12.4 Textová komunikace 573
12.5 Používání emotikonů 574
12.6 Teorie digitální komunikace 574
12.6.1 Teorie sociální přítomnosti 575
12.6.2 Teorie bohatosti médií 575
12.6.3 Perspektiva sociálního vlivu 575
12.6.4 Teorie zpracování sociálních informací 576
12.6.5 Hyperpersonální komunikace 576
12.6.6 SIDE model 577
12.6.7 Teorie sériového používání komunikačních technologií 577
Souhrn 577
Literatura 578
13. Člověk v interkulturní komunikaci 580
Iveta Jeleňová
13.1 Krátce z historie 580
13.2 Základní charakteristika
interkulturní komunikace 580
13.3 Verbální interkulturní komunikace 581
13.4 Neverbální interkulturní
komunikace 583
13.5 Interkulturní komunikace
v pracovním kontextu 585
13.6 Interkulturní komunikační kompetentnost 586
Souhrn 587
Literatura 588
14. Člověk v prostředí sportu 590
Denisa Fedáková
14.1 Význam sportu v životě člověka 590
14.2 Z historie sociální psychologie
sportu 590
14.3 Týmovost sportu 591
14.4 Sociální vlivy ve sportu 592
14.5 Týmová koheze 592
14.6 Sociální facilitace 593
14.7 Sportovní diváci 593
14.8 Vztah mezi trenérem a sportovcem 594
14.9 Vliv vrstevnických vztahů
ve sportu 595
14.10 Vztahy mezi rodiči a dětmi
ve sportu 595
Souhrn 596
Literatura 596
Část III.
Člověk v sociálním světě
15. Sociální psychologie zdraví a nemoci 600
Eva Sollárová, Jana Turzáková
15.1 Vymezení sociální psychologie
zdraví 600
15.2 Stres a sociální opora 601
15.2.1 Sociální opora a zdraví –
výzkum a intervence 602
15.3 Zdravé chování a změna zdravého chování 603
15.3.1 Modely (zdravého) chování 603
15.3.2 Modely změny zdravého
chování 606
15.4 Současná diskuse k teoriím zdravého chování a teoriím změny zdravého chování 608
Souhrn 609
Literatura 609
16. Sociální psychologie zvládání
a resilience 612
Oľga Orosová
16.1 Zvládání 612
16.1.1 Přístupy ke zvládání, vymezení zvládání 612
16.1.2 Vymezení zvládání (coping) 613
16.1.3 Struktura zvládání 614
16.2 Zvládání a resilience 616
16.3 Resilience 616
16.3.1 Rozvoj výzkumu resilience 617
16.3.2 Faktory resilience 617
16.3.3 Modely resilience 619
16.3.4 Na resilienci založený přístup k prevenci 620
16.4 Metodiky 621
Souhrn 621
Literatura 621
17. Sociální psychologie osamělosti 624
František Baumgartner
17.1 Vymezení a pojetí osamělosti 624
17.2 Dělení osamělosti 626
17.3 Dotazníky osamělosti 626
17.4 Vývojové aspekty osamělosti 627
17.5 Souvislosti osamělosti s dalšími sociálními a osobnostními charakteristikami 628
17.6 Teoretické koncepce osamělosti 629
17.7 Možnosti omezování osamělosti 630
17.8 Perspektivy výzkumu osamělosti 631
Souhrn 631
Literatura 631
18. Sociální psychologie nezaměstnanosti 635
Božena Buchtová
18.1 Historický vývoj zkoumání psychologických účinků
nezaměstnanosti 635
18.2 Výzkumné přístupy k fenoménu nezaměstnanosti v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století 636
18.2.1 Současné výzkumné přístupy
ke studiu nezaměstnanosti 637
18.3 Nezaměstnanost a zdraví 638
18.4 Nezaměstnanost a sociálně
patologické chování 639
18.5 Rizikové skupiny nezaměstnaných 640
18.6 Dopad nezaměstnanosti na kvalitu
života rodiny 641
18.7 Psychologický intervenční program pro nezaměstnané 642
Souhrn 643
Literatura 643
19. Sociální psychologie stáří 646
Božena Buchtová
19.1 Demografická proměna společnosti 646
19.2 Pojetí stárnutí a stáří v kontextu
životní dráhy 647
19.2.1 Zákonitosti gerontogeneze 647
19.2.2 Fáze funkční výkonnosti 647
19.3 Teorie stárnutí a jejich aplikace
do praxe 648
19.4 Pracovní schopnosti a věk,
kompenzační schopnosti 649
19.4.1 Změny produktivity práce a kreativity 650
19.4.2 Limity a přednosti stáří 652
19.5 Třetí věk 653
19.6 Mýty o stáří 653
19.7 Možnosti intervence 654
Souhrn 654
Literatura 655
20. Sociální psychologie předsudků 657
Jana Turzáková
20.1 Předsudky, stereotypy
a diskriminace 657
20.2 Historie výzkumu předsudků 658
20.2.1 První etapa výzkumu předsudků: jaká je osobnost, která má
předsudky 658
20.2.2 Druhá etapa výzkumu
předsudků: předsudky jsou
přirozené a nevyhnutelné 659
20.2.3 Třetí etapa výzkumu předsudků: bouřlivý svět na přelomu
tisíciletí 661
20.3 Individuální faktory vzniku
a udržování předsudků 661
20.4 Skupiny ohrožené předsudky a diskriminací 662
20.5 Měření předsudků 664
Souhrn 665
Literatura 666
21. Sociální psychologie meziskupinových konfliktů 668
Sylvie Graf
21.1 Psychologie meziskupinových
vztahů 669
21.2 Sociálněpsychologické teorie meziskupinového konfliktu 669
21.2.1 Teorie realistického konfliktu
mezi skupinami 670
21.2.2 Teorie sociální identity 670
21.2.3 Objektivní meziskupinový
konflikt 671
21.3 Intervence k prevenci a řešení meziskupinových konfliktů 672
21.3.1 Meziskupinový kontakt 672
21.3.2 Kognitivní reprezentace skupin během kontaktu 673
21.3.3 Mírové řešení nezvladatelných konfliktů 675
Souhrn 676
Literatura 676
22. Sociální psychologie dopravy 680
Iveta Jeleňová
22.1 Nebezpečné chování řidičů 680
22.2 Metodologické otázky 681
22.3 Faktory přispívající k nebezpečnému chování řidičů 682
22.4 Postoje k dopravním přestupkům 684
22.5 Modifikace chování řidičů 685
Souhrn 687
Literatura 687
23. Sociální psychologie humoru 690
Jozef Výrost
23.1 Humor v dyádě 690
23.2 Humor v sociálních skupinách 693
23.3 Humor ve společnosti 695
Souhrn 696
Literatura 697
24. Sociální psychologie bezpečí 700
Michal Kentoš
24.1 Historie výzkumu vnímání bezpečí 700
24.2 Vymezení vnímání bezpečí 701
24.3 Viktimizace a vnímání bezpečí 701
24.3.1 Vnímání rizika 702
24.3.2 Vnímání prostředí 703
24.4 Společenské změny 704
24.5 Psychologie strachu a úzkostnost 704
24.6 Vnímání bezpečí a sledování médií 705
24.7 Výzkum vnímání bezpečí 706
Souhrn 707
Literatura 708
25. Sociální psychologie pověrčivosti 711
Jozef Výrost
25.1 Vymezení pověrčivosti
a terminologie 711
25.2 Kognitivní zdroje pověr 712
25.3 Pověrčivost a osobnost 714
25.4 Pověra a sociální svět 716
Souhrn 717
Literatura 717
Summary 721
Rejstřík jmenný 722
Rejstřík věcný 752
Skryť obsah