Krize a krizová intervence

Tlačená kniha

Brožovaná

17,88 € 15,2 € -15 %

Skladomi

Knihu odovzdáme dopravcovi
maximálne do dvoch pracovných dní.
Posledná aktualizácia skladu 13. 03. 2025 14:59

Vložiť do košíka

i: 26598 n: 24753270r: 8367

E-kniha

ePUB, PDF, Kindle

15,2 € 12,92 € -15 %

Na stiahnutie ihneď

Vložiť do košíka

i: 26800 n: 27199518r: 8367

Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmo

Prečo nakupovať u nás?

99 %
titulov skladom

Poštovné
od 2,10 €

Ukážky
u väčšiny kníh

Doprava nad
35 € zdarma

Recenzie

Duševní krizi známe každý důvěrně - z vlastní zkušenosti, neboť s krizemi se  setkáváme u sebe i v okruhu našich nejbližších. Duševní krize k člověku neodmyslitelně patří. Její pozitivní význam spočívá v tom, že přispívá k osobnostnímu růstu a zrání za předpokladu, že je včas rozpoznána a vyřešena. V opačném případě, pokud sama neodezní, ústí v psychickou labilitu, případně i v poruchu zdraví (např. posttraumatickou stresovou poruchu), což se může stát problémem pro nás, ale i pro naše pacienty. 
Krize v psychologickém významu je něco jiného, než krize v lékařském smyslu, společné snad mají jen to, že znamenají rozhodující chvíli obratu. Duševní krize nastává, střetneme-li se s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami, eventuelně za pomoci nám blízkých osob zvládnout v přijatelném čase a navyklým způsobem. Psychické krize dělíme na krize akutní, traumatické, jež přicházejí jako „blesk z čistého nebe,“ krize déletrvající, nejčastěji vztahové, či doprovázející závažnou, případně chronickou chorobu. Jako normální, tedy zcela běžné, hodnotíme krize vývojové (např. v čase dospívání, klimakteriu, při přechodu do důchodu). 
Hlavní autorkou a editorkou recenzované knihy je psycholožka a socioložka Naděžda Špatenková, jež si ke spolupráci přizvala deset moravských kolegyň a kolegů, převážně psychologů. Cílem knihy je seznámit čtenáře (nejlépe působících v pomáhajících profesích) s významným psychologickým pojmem krize, jež v tomto pojetí pramení ze ztráty nebo ohrožení něčeho nebo někoho, na čem člověku velmi záleží. Dozvíme se, jak jedinci v situaci krize poskytnout psychologickou první pomoc a účinně intervenovat, a to v širokém rozsahu dle typu ohrožení a dalších okolností.
Editorka publikaci rozdělila do deseti kapitol a řady podkapitol. Závěrem nalezneme informace o autorkách a autorech, na třinácti stranách seznam použité a doporučené literatury, včetně internetových odkazů. Převládají tituly v českém jazyce. Zcela závěrem je pak zařazen věcný rejstřík, jmenný rejsřík není v knize uveden.
Pro přiblížení celé monografie uvedu její členění na hlavní kapitoly, v závorce  čtenáři naleznou podkapitoly, jednotlivé autorky a autory neuvádím.
    (1) Krize (průběh krize, překonání krize), (2) Neformální pomoc v krizi (svépomoc, vzájemná pomoc, psychologická první pomoc), (3) Krizová intervence (znaky krizové intervence, etapy krizové intervence), (4) Formy krizové intervence (prezenční pomoc, distanční forma pomoci, krizová intervence tváří v tvář, telefonická krizová intervence, využití internetu, terénní krizová intervence), (5) Nároční klienti v krizové intervenci (agresivní klienti, „kartotékoví“ klienti, sexuálně obtěžující klienti, osoby s duševním onemocněním), (6) Pracovník krizové intervence (krize krizového interventa, etika krizového interventa), (7) Právní rámec poskytování krizové intervence (povinnosti interventa ke klientovi, povinnosti interventa ke společnosti, ochrana krizového interventa), (8) Ztráta jako krize a krize jako ztráta (materiální ztráta, funkcionální ztráta, vztahová ztráta, intrapsychická ztráta, rolová ztráta, systémová ztráta), (9) Násilí (domácí násilí, děti jako oběti násilí v rodinách, senioři jako oběti násilí, muži jako oběti násilí, násilí v LGBT vztazích, oběti trestné činnosti, (10) Sebevražda (varovné signály a diagnostika suicidiálního ohrožení, krizová intervence v případě suicidiálního jednání).
  Na recenzované monografii si cením, že je prací vysoce odbornou, současně srozumitelnou a prakticky použitelnou. Seznamuje nás se současnými názory a zkušenostmi o poskytování této formy pomoci u nás, ale i (zejména) v anglosaském světě. Názornost, čtivost a didaktické kvality jsou umocněny kazuistickými zlomky a příklady z klinické praxe.  Pro lékaře v praxi je kniha důležitá zejména tím, že obsahuje názorné postupy až návody o poskytování psychologické první pomoci a krizové intervence. Pro praktiky jsou také velmi užitečné informace o sebevražednosti a psychopatologii, jejichž včasné rozeznání je předpokladem adekvátní péče, včetně dalších léčebných opatření. Je zřejmé, že editorka je zkušenou autorkou.
V recenzované knize mne zvláště zaujaly zmínky, týkající se syndromu vyhoření. Je zde upozorněno na to, že se nejedná o pouhou únavu z přepracování pracovníků pomáhajících profesí. Víme, že zde musí být přítomné i jejich určité osobnostní charakteristiky (např. vyšší nároky na sebe, silný altruismus).  O lékařích je ostatně známo, že dokážou (a často musí) pracovat dlouhodobě ve stresu a při značném pracovním nasazení. Důležité je i upozornění na tzv. stres ze soucitu či indukované trauma, jež se mohou také u profesionálů vyskytovat, přičemž indukované trauma může vést až k postraumatické stresové poruše. Z toho plyne, že lékaři musí dbát na duševní hygienu a vědomě udržovat rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. S prací (jako s ničím jiným) se to nemá dlouhodobě přehánět.
 Pokud jde o situaci v České republice, tak možnosti odborné pomoci (linky důvěry, specializovaná centra apod.) lidem ohrožených duševní krizí a jejími následky – ať se jedná o krize akutní či dlouhodobé, jsou bohaté, různorodé a poskytované týmy rozličného zaměření. Potřební lidé mají z čeho vybírat – pokud jsou ovšem výběru schopni. Rád bych upozornil, že tyto možnosti (a zařízení) navazují kontinuálně na stav ještě z doby nesvobody, kdy odborná pomoc a příprava pracovníků (včetně supervize) byly provozovány výhradně v rámci zdravotnictví. Jako příklad tehdejší dobré praxe bych vzpomněl Linku důvěry Středočeského KÚNZ v Kosmonosích, jež byla zřízena a provozována od r. 1975 při tamnější psychiatrické léčebně. Poskytovala nejen telefonickou pomoc 24 hodin denně v rozsahu 365 dnů v roce, ale i pomoc ambulantní, kdy potřební lidé se mohli na linku osobně dostavit a případně využít i jejího lůžkového zázemí. De facto slouží jako předobraz dnešních krizových center. Za zmínku stojí, že v rámci průběžného vzdělávání personálu zde vycházela i mimořádně kvalitní Edice linky důvěry, kdy v letech 1975-1983 vyšlo 32 (!) svazků původní české i překladové literatury. V r. 1984 musela být zdejší publikační aktivita z ideologických důvodů zastavena. Po převratu se kosmonoská linka transformovala a dodnes působí jako Linka důvěry SOS Mladá Boleslav.
 Recenzovaná monografie Krize a krizová intervence je pro lékaře čtením užitečným a rozhodně hodným doporučení. S pacienty v duševní krizi (různé hloubky a závažnosti) se v praxi běžně setkávají. Předpokládám, že při jednání s nimi se chovají většinou a na základě předchozích odborných vědomostí a zkušeností intuitivně správně, ovšem odborné rozšíření znalostí účinnost jejich počínání rozhodně zvýší.  Nelze opominout ani to, že publikace patří mezi knihy, jež přispívají i k prohloubení lékařova sebepoznání – porozumění sobě. A to je vlastnost pro lékaře v klinické praxi mimořádně důležitá.

prof. PhDr. Jan Vymětal
ÚHSL 1. lékařská fakulta UK
Karlovo nám. 40
128 00  Praha 2
    

O autorovi