Zkratky Předmluva (Kamil Kalina) ČÁST 1 1. Biochemie závislostí (Tomáš Zima) 1.1 Laboratorní vyšetření 1.1.1 Obecná charakteristika 1.1.2 Faktory preanalytické fáze 1.1.3 Odběr materiálu 1.1.4 Analytické metody 1.2 Základní biochemická vyšetření u závislostí a intoxikací 1.3 Laboratorní vyšetření návykových a zneužívaných látek 1.3.1 Léky 1.3.2 Závislost – zneužívané látky 1.4 Orientační nález drog v moči 2. Přehled psychotropních látek a jejich účinků (Jakub Minařík, Vladimír Kmoch) 2.1 Úvod – definice a rozdělení drog 2.1.1 Rozdělení drog dle účinku na psychiku 2.1.2 Rozdělení drog dle míry rizika 2.2 Alkohol 2.2.1 Charakteristika 2.2.2 Rozšíření 2.2.3 Způsoby aplikace 2.2.4 Účinky 2.2.5 Odvykací stav 2.2.6 Rizika 2.2.7 Léčebné intervence 2.3 Opioidy a opiáty 2.3.1 Charakteristika 2.3.2 Rozšíření 2.3.3 Způsoby aplikace 2.3.4 Účinky 2.3.5 Odvykací stav 2.3.6 Rizika 2.3.7 Léčebné intervence 2.3.8 Zástupci 2.4 Zneužívaná farmaka s psychotropním účinkem 2.4.1 Charakteristika 2.4.2 Rozšíření 2.4.3 Způsoby aplikace 2.4.4 Účinky 2.4.5 Odvykací stav 2.4.6 Rizika 2.4.7 Léčebné intervence 2.5 Konopné drogy 2.5.1 Charakteristika 2.5.2 Rozšíření 2.5.3 Způsoby aplikace 2.5.4 Účinky 2.5.5 Odvykací stav 2.5.6 Rizika 2.5.7 Léčebné intervence 2.5.8 Zástupci 2.6 Halucinogeny 2.6.1 Charakteristika 2.6.2 Rozšíření 2.6.3 Způsoby aplikace 2.6.4 Účinky 2.6.5 Odvykací stav 2.6.6 Rizika 2.6.7 Léčebné intervence 2.6.8 Zástupci 2.7 Psychomotorická stimulancia 2.7.1 Charakteristika 2.7.2 Rozšíření 2.7.3 Způsoby aplikace 2.7.4 Odvykací stav 2.7.5 Rizika 2.7.6 Léčebné intervence 2.7.7 Zástupci 2.8 Těkavé látky 2.8.1 Charakteristika 2.8.2 Rozšíření 2.8.3 Způsoby aplikace 2.8.4 Účinky 2.8.5 Odvykací stav 2.8.6 Rizika 2.8.7 Léčebné intervence 2.9 MDMA a taneční drogy 2.9.1 Charakteristika 2.9.2 Rozšíření 2.9.3 Způsoby aplikace 2.9.4 Účinky 2.9.5 Odvykací stav 2.9.6 Rizika 2.9.7 Léčebné intervence 2.9.8 Další zástupci – PMA 2.10 Tabák 2.10.1 Charakteristika 2.10.2 Rozšíření 2.10.3 Způsoby aplikace 2.10.4 Účinky 2.10.5 Odvykací stav 2.10.6 Rizika 2.10.7 Léčebné intervence 3. Nové psychoaktivní látky (Martin Kuchař) 3.1 Legislativní rámec 3.2 Charakteristika „nových syntetických drog“ 3.2.1 Kathinony 3.2.2 Fenetylaminy 3.2.3 Tryptaminy 3.2.4 Piperaziny 3.2.5 Kanabimimetika 3.2.6 Opioidní agonisté 3.2.7 Disociativní anestetika 3.3 Závěr ČÁST 2 4. Bio-psycho-socio -spirituální model a jeho implikace pro odbornou péči (Kamil Kalina) 4.1 Paradigmata v adiktologii 4.1.1 Morální paradigma 4.1.2 Veřejnozdravotní paradigma 4.1.3 Psychologické paradigma 4.1.4 Sociální paradigma 4.1.5 Psychologicko-sociální paradigma 4.1.6 Neurobiologické paradigma 4.1.7 Multifaktoriální paradigma 4.1.8 Bio-psycho-sociální paradigma 4.2 Teorie závislosti v rámci multifaktoriálního paradigmatu 4.3 Putování po Zinbergově trojúhelníku 4.3.1 Lidské potřeby a chemické či procesuální odpovědi 4.3.2 Mozek, výchova a učení 4.3.3 Id-funkce a Ego-funkce 4.4 Životní etapy a vývojové úkoly 4.4.1 Dospívání 4.4.2 Raná dospělost 4.4.3 Střední dospělost – „krize středního věku“ 4.4.4 Stárnutí a stáří 4.5 Paradigmata a léčba 4.5.1 Na cestě k integrované strategii úzdravy 4.5.2 Farmakoterapie a psychoterapie 4.5.3 Neurobehaviorismus a psychodynamický přístup 4.5.4 Abstinence a terapie 4.5.5 Změna, vztah a skupina 4.6 Morální, spirituální a existenciální rozměr 5. Genetické dispozice k drogovým závislostem a epigenetika (Magdalena Šustková) 5.1 Faktor dědičnosti u drogových závislostí 5.2 Výzkum genetických faktorů u drogové závislosti 5.3 Epigenetika 6. Neurobiologie závislostí (Magdalena Šustková) 6.1 Význam neurobiologie pro porozumění závislostním poruchám 6.2 Faktory relevantní pro vývoj drogových závislostí 6.2.1 Vnější faktory 6.2.2 Individuální faktory 6.3 Základní neurobiologické mechanismy u drogových závislostí 6.3.1 Posilování 6.3.2 Motivace a systém odměny 6.3.3 Neuroadaptace 6.4 Výzkumné metody jako zdroje neurobiologických teorií 6.5 Neuronální okruhy drogových závislostí – dopamin a mozkový systém odměny 6.6 Dopamin a akutní odměňovací účinky návykových drog 6.6.1 Cyklus drogové závislosti – komponenta aplikace/intoxikace – binge 6.6.2 Podmínění k podnětům spojeným s drogou (cue), inhibice kontroly, zvýšení motivace k droze,paměť v drogových závislostech – vztah ke komponentě „craving“ 6.6.3 Cyklus drogové závislosti – komponenta odnětí drogy / negativní dopad (withdrawal) a faktor stresu 6.6.4 Cyklus drogové závislosti – komponenta zabývání se drogou/očekávání – „craving“ a relapsy drogové závislosti 6.7 Využití neurobiologických poznatků v terapii drogových závislostí 7. Psychologické, vývojové a rodinné faktory vzniku a udržování závislosti (Martin Hajný) Úvod 7.1 Rodinné faktory 7.1.1 Rodina a její možné funkce při vzniku a udržování závislosti 7.1.2 Spoluzávislost 7.1.3 Funkce užívání či závislosti jako „náhradního problému“ 7.1.4 Souvislosti s problematikou adolescentního osamostatnění (separace) 7.1.5 Jsou matky závislých hyperprotektivní? 7.1.6 Jsou otcové citově chladní, vzdálení či nepřítomní? 7.1.7 Chaotické či špatně vymezené vztahy mezi generacemi 7.1.8 Jeden či více závislých členů rodiny – další rizikový faktor 7.1.9 Problematické rysy rodinných vztahů – příčiny i následky závislého chování 7.2 Psychologické mechanismy, vývojové potřeby a závislost 7.2.1 Teorie o fixaci v orálním stadiu vývoje 7.2.2 Užívání návykových látek jako „nezávislé“ uspokojování 7.2.3 Drogy jako náhradní prostředek při zvládání psychických stavů 7.2.4 Teorie o obranných mechanismech 7.2.5 Psychoaktivní účinky jako psychický obranný mechanismus 7.2.6 Psychoaktivní účinky jako externalizace – obrana i vězení 7.2.7 Bludný kruh účinku drogy (volně podle Wurmsera) 7.2.8 Attachment a závislost 7.2.9 Křehké Já v dospívání – přece tedy nějaký „specifický“ faktor? 7.2.10 Užívání návykových látek – jedna z charakteristik hraniční struktury osobnosti Závěr 8. Psychopatologie závislosti (Petr Jeřábek) Úvod 8.1 Syndrom závislosti a jeho dynamika 8.1.1 Etiopatogenetické porozumění 8.1.2 Diagnostická kritéria syndromu závislosti 8.2 Vývoj metodologického přístupu k psychopatologii závislosti – neurobiologické a genetické koreláty 8.2.1 Touha po odměňujících účincích drogy 8.2.2 Touha uniknout nepříjemným psychickým potížím 8.2.3 Psychický stav s dominující obsesivně -kompulzivní složkou 8.3 Psychopatologie komplikací 8.3.1 Akutní intoxikace 8.3.2 Odvykací stav 8.3.3 Psychotická porucha 8.3.4 Amnestický syndrom 8.3.5 Reziduální stavy 8.4 Psychopatologie duálních diagnóz 8.5 Komprehenzivní model adiktologické dispozice 9. Duální diagnózy a psychopatologické komplikace (Kamil Kalina, Jakub Minařík) 9.1 Duální diagnózy: vymezení pojmu a diagnostické problémy 9.2 Prevalence duálních diagnóz 9.3 Diagnostické profily 9.4 Etiologické úvahy 9.5 Léčebné nevýhody duálních diagnóz 9.6 Používané metody 9.7 Modely léčby 9.8 Předpoklady integrované strategie úzdravy 9.9 Významné psychopatologické komplikace závislostí a procesu léčby či následné péče 9.9.1 Psychotické stavy 9.9.2 Depresivní a úzkostné stavy 9.9.3 Traumatické a stresové poruchy 9.9.4 Poruchy příjmu potravy 9.9.5 ADHD 9.9.6 Poruchy osobnosti 9.9.7 Fenomén PAP/VPAP 9.10 Problematika duálních diagnóz v ČR 10. Somatické komplikace a komorbidita (Jakub Minařík, Vratislav Řehák) 10.1 Úvod 10.2 Etiopatogeneze somatických komplikací 10.2.1 Fyzikálně-chemické vlivy 10.2.2 Infekce 10.2.3 Specifické vlastnosti látky a způsob užívání 10.2.4 Životní styl 10.3 Somatická poškození spojená s užíváním nelegálních drog 10.3.1 Lokální komplikace spojené s aplikací drog 10.3.2 Hnisavé procesy 10.3.3 Orgánová a systémová poškození 10.3.4 Krví přenosné infekční choroby u injekčních uživatelů drog 10.4 Somatická poškození způsobená alkoholem 11. Integrativní přístup v léčebném kontinuu (Petr Jeřábek) Úvod 11.1 Model integrativní léčby 11.2 Struktura léčebného programu 11.3 Dichotomie mezi kognitivně-behaviorálními a psychodynamickými přístupy 11.4 Kontinuum léčby od časné nízkoprahové intervence po doléčování 11.5 Význam souběžné psychofarmakologické léčby ČÁST 3 12. Selektivní a indikovaná primární prevence (Veronika Pavlas Martanová) 12.1 Primární prevence rizikového chování 12.1.1 Selektivní primární prevence rizikového chování 12.1.2 Indikovaná primární prevence rizikového chování Závěr 13. Harm reduction (Barbara Janíková) 13.1 Definice harm reduction 13.2 Teoretická východiska 13.3 Efektivita harm reduction intervencí 13.4 Nízkoprahové / harm reduction služby 14. Časná diagnostika a krátké intervence v adiktologii (Michal Miovský, Lenka Čablová,Lucie Jurystová) 14.1 Hranice mezi prevencí a léčbou 14.2 Základní komunikační rámec pro aplikaci nástrojů časné diagnostiky a intervence 14.3 Časná diagnostika 14.4 Krátká intervence 14.4.1 Edukace pro klienty s nízkým rizikem a pro abstinenty 14.4.2 Jednoduchá rada pro klienty v druhém rizikovém pásmu 14.4.3 Intervence pro klienty ve třetím rizikovém pásmu 14.4.4 Intervence pro klienty ve čtvrtém rizikovém pásmu s pravděpodobností závislostního chování 14.5 Intervence s fokusem na odvykání kouření u klientů užívajících alkohol a jiné návykové látky 14.6 Krátká intervence v kontextu širšího pojetí psychoterapie závislostí 15. Adiktologické poradenství (Petra Vondráčková) 15.1 Úvod 15.2 Komponenty adiktologického poradenství 15.2.1 Obsah adiktologického poradenství 15.2.2 Vztah v adiktologickém poradenství 15.2.3 Formy adiktologického poradenství 15.3 Proces adiktologického poradenství 15.3.1 Model PLISSIT 15.3.2 Třístupňový model pomáhajícího procesu 15.4 Adiktologické poradenství v systému adiktologických služeb 15.4.1 Adiktologické poradenství v nízkoprahových službách 15.4.2 Adiktologické poradenství v ambulantní a ústavní léčbě 15.4.3 Adiktologické poradenství v doléčování 16. Motivační rozhovory (Jan Soukup) 16.1 Poznatky o změně a o motivaci ke změně 16.2 Principy motivačních rozhovorů 16.2.1 Duch motivačních rozhovorů 16.3 Základní techniky vedení motivačního rozhovoru 16.3.1 Reflektivní naslouchání 16.3.2 Otevřené otázky 16.3.3 Oceňování 16.3.4 Shrnování 16.3.5 Informování 16.4 Strategie vedení motivačního rozhovoru 16.4.1 Řeč změny 16.4.2 Odpor ke změně a jeho zvládání 16.5 Průběh motivačního rozhovoru 16.6 Závěr 17. Emergentní adiktologie 1 – akutní intoxikace (Jiří Dvořáček) Úvod 17.1 Obecná část 17.1.1 Co je akutní intoxikace návykovou látkou 17.1.2 Závažnost intoxikací a komplikace 17.1.3 Úmrtí jako důsledek intoxikace 17.1.4 První pomoc při akutních intoxikacích 17.2 Speciální postupy při intoxikaci drogou 17.2.1 Intoxikace s vyšším rizikem ohrožení života 17.2.2 Intoxikace s relativně nižším potenciálem ohrožení životních funkcí Shrnutí 18. Emergentní adiktologie 2 – odvykací stavy a jiné náhlé stavy v adiktologii (Jiří Dvořáček) Úvod 18.1 Odvykací stavy 18.1.1 Obecně o odvykacím stavu 18.1.2 Zvládání odvykacího stavu – detoxifikace 18.1.3 Metody detoxifikace a její kontext 18.1.4 Metody užívané u jednotlivých skupin návykových látek 18.1.5 Vliv kontextu detoxifikace (vliv „environmentálního enrichmentu“) 18.2 Jiné náhlé stavy v přímé souvislosti s návykovou látkou 18.2.1 Akutní intoxikace s deliriem při užití halucinogenů či konopných drog 18.2.2 Akutní halucinatorně-paranoidní syndrom při užívání stimulancií 18.2.3 Akutní úzkostná porucha a panická epizoda při užívání konopných drog (a stimulancií) 18.2.4 Epileptické záchvaty v souvislosti s užitím drogy Shrnutí 19. Farmakoterapie poruch vyvolaných účinkem návykových látek (Jiří Dvořáček, Kamil Kalina) 19.1 Úvod: obecné rozdělení farmak užívaných v adiktologii 19.2 Farmakoterapie u akutních stavů 19.2.1 Zvládání akutní intoxikace 19.2.2 Zvládání odvykacích stavů 19.2.3 Zvládání panických atak 19.2.4 Zvládání akutních „toxických psychóz“ (akutních paranoidně-halucinatorních stavů) 19.3 Farmakoterapie při léčbě syndromu závislosti 19.3.1 Farmaka používaná k chemické averzi a chemické senzitizaci 19.3.2 Farmaka snižující craving a/nebo subjektivní požitek z užití návykové látky 19.3.3 Substituční preparáty 19.4 Farmakoterapie u chronických důsledků závislosti a duálních poruch 19.4.1 Zvládání afektivních poruch u závislých 19.4.2 Zvládání psychotických reziduí a souběžných chronických psychotických onemocnění 19.4.3 Zvládání poruch spánku 19.4.4 Léčba kognitivních škod a demencí 19.4.5 Farmakoterapie u somatických poruch Závěr 20. Substituční léčba závislosti (Amalie Pavlovská, Jakub Minařík) 20.1 Úvod 20.1.1 Současná situace v oblasti opioidní substituční léčby v Evropě a v ČR 20.2 Substituční léčba závislosti na opioidech 20.2.1 Principy 20.2.2 Cíle substituční léčby 20.2.3 Cílová skupina, indikace a kontraindikace 20.2.4 Provádění substituční léčby 20.2.5 Substituční látky 20.3 Klinické použití, typy programů 20.4 Účinnost substituční léčby 20.4.1 Vliv výše dávky na výsledky substituční léčby 20.5 Možnosti substituce u závislých na jiných návykových látkách 20.5.1 Závislost na stimulanciích 20.5.2 Substituce závislosti na nikotinu 20.6 Závěr ČÁST 4 21. Behaviorální terapie (Kamil Kalina, Kateřina Mladá) 21.1 Obecně o behaviorální terapii u závislostí 21.2 Přístupy založené na klasickém podmiňování 21.2.1 Negativní přepodmiňování, averzivní techniky 21.2.2 Pozitivní přepodmiňování 21.3 Přístupy založené na operantním podmiňování 21.4 Pobídková terapie 21.5 Bodovací a sankční systémy 21.5.1 Obecné charakteristiky bodovacích systémů 21.5.2 Bodovací systémy dnes 21.5.3 Bodovací systémy versus systémy pravidel a sankcí v terapeutických komunitách 22. Kognitivně-behaviorální přístupy (Kamil Kalina) 22.1 Teoretická východiska 22.2 Principy kognitivně–behaviorálního přístupu u závislostí 22.2.1 Obecné charakteristiky 22.2.2 Léčebný plán 22.2.3 Terapeutický vztah 22.3 Práce s cravingem (bažením) 22.4 Kognitivní restrukturace 22.5 Práce s relapsem 23. Psychodynamické a integrované přístupy (Kamil Kalina, Martin Hajný) 23.1 Psychoanalytické a psychodynamické teorie závislosti 23.2 Terapeutické implikace psychoanalytických a psychodynamických teorií 23.2.1 Přenosy a vztahy 23.2.2 Přeučení a introspekce 23.2.3 Abstinence – cíl nebo předpoklad psychoterapie 23.3 Možnosti krátkodobé psychodynamické psychoterapie 23.4 Suportivně expresivní psychoterapie podle Luborského 23.4.1 Jádrové konfl iktní vztahové téma a jeho složky 23.4.2 Průběh léčby 23.5 Integrované psychodynamicko/kognitivně-behaviorální terapie 24. Skupinové terapie (Kamil Kalina) 24.1 Charakteristiky skupinové psychoterapie s uživateli drog 24.2 Historické metody skupinové psychoterapie se závislými 24.2.1 „Synanonský“ encounter 24.2.2 Bonding 24.3 Novodobé metody skupinové psychoterapie se závislými 24.3.1 Modifikovaná psychodynamická skupinová terapie podle Khantziana 24.3.2 Fokální skupiny 24.3.3 Integrované skupinové psychoterapie 24.4 Genderové skupiny 24.5 Jiné typy skupin ve strukturovaných programech 24.5.1 Skupiny hodnotící 24.5.2 Skupiny nácvikové 24.5.3 Skupiny psychoedukační 24.6 Motivační skupiny 24.7 Skupiny s blízkými 25. Terapeutická komunita v adiktologii (David Adameček, Josef Radimecký) 25.1 Pojetí terapeutické komunity 25.2 Historie a vývoj terapeutických komunit 25.2.1 Původní, tzv. demokratické terapeutické komunity 25.2.2 Vývoj tzv. hierarchických terapeutických komunit 25.3 Terapeutické komunity pro závislé 25.3.1 Cíle a prostředky terapeutické komunity 25.3.2 Další charakteristiky terapeutických komunit pro závislé 25.4 Odborná péče v terapeutické komunitě – součásti strukturovaného programu 25.4.1 Základní prvky 25.4.2 Řád a struktura 25.4.3 Jednotlivé aktivity programu v terapeutické komunitě 25.5 Fáze léčby v terapeutické komunitě 25.6 Zapojování blízkých osob uživatelů drog do procesu léčby v terapeutické komunitě 25.7 Terapeutické komunity pro drogově závislé v ČR 25.7.1 Smíšený mode Příloha Základní prvky terapeutické komunity pro závislé 26. Následná péče a sociální rehabilitace (Amalie Pavlovská, Pavla Makovská Dolanská) 26.1 Vymezení a cíle následné péče 26.1.1 Vymezení následné péče 26.1.2 Cíle následné péče 26.1.3 Následná péče × doléčování 26.1.4 Tým programů následné péče 26.1.5 Efektivita následné péče 26.2 Cílová skupina a indikace 26.2.1 Indikace do doléčovacího programu 26.3 Typy služeb následné péče 26.3.1 Doléčovací programy 26.3.2 Chráněné bydlení 26.3.3 Chráněné/podporované zaměstnání 26.4 Složky doléčovacího programu 26.4.1 (Podpůrná) psychoterapie 26.4.2 Prevence relapsu 26.4.3 Sociální práce 26.4.4 Lékařská péče 26.4.5 Práce s rodinnými příslušníky 26.4.6 Nabídka volnočasových aktivit 26.5 Praxe doléčování 26.6 Návaznost v systému adiktologických služeb 27. Prevence a zvládání relapsu (Amalie Pavlovská) 27.1 Vymezení základních pojmů 27.1.1 Laps, relaps, recidiva 27.1.2 Příčiny relapsu 27.1.3 Efekt porušení abstinence/pravidla 27.1.4 Zdánlivě bezvýznamná rozhodnutí 27.1.5 Self-effi cacy (pocit vlastní účinnosti) 27.2 Prevence relapsu 27.3 Vybrané modely prevence relapsu 27.3.1 Marlattův model 27.3.2 Prevence relapsu založená na uvědomění 27.3.3 CENNAPS model 27.3.4 Good Lives Model 27.4 Vybrané techniky prevence relapsu 27.4.1 Poradenské techniky (Millerová, 2011) 27.5 Prevence relapsu v léčbě a následné péči 28. Rodinná terapie a práce s blízkými (Štěpánka Čtrnáctá) 28.1 Úvod: Obecně o rodinném přístupu v adiktologii 28.2 Historie rodinné terapie a přehled jejích hlavních směrů 28.3 Rodinná terapie v adiktologii 28.4 Indikace k rodinné terapii a předpoklady provádění 28.4.1 Kontraindikace rodinné terapie 28.5 Drogy v rodině, separace a individuace 28.6 Rodinná terapie a práce s rodinou v různých typech adiktologických programů 28.6.1 Ambulantní programy (adiktologická ambulance, denní stacionář, případně substituční program) 28.6.2 Rezidenční léčebné programy 28.6.3 Limity práce s rodinou v léčbě závislého 28.7 Jiné metody práce s rodinnými příslušníky 28.7.1 Poradenství pro rodinné příslušníky: individuální, párové a rodinné 28.7.2 Skupiny s členy rodiny a blízkými Závěr: obecné zásady pro práci s rodinou a rodinnými příslušníky ČÁST 5 29. Závislosti na procesech (Jaroslav Vacek, Petra Vondráčková) 29.1 Úvod 29.2 Vymezení pojmu 29.3 Rozdělení závislostí na procesech 29.4 Behaviorální závislosti v kontextu klasifikačních manuálů 29.5 Společné znaky látkových a nelátkových závislostí 29.5.1 Genetické charakteristiky 29.5.2 Neurobiologické charakteristiky 29.5.3 Osobnostní charakteristiky 29.5.4 Klinické charakteristiky 29.6 Výskyt a komorbidita nelátkových závislostí 29.7 Terapie behaviorálních závislostí Závěr 30. Závislost na tabáku (Eva Králíková) 30.1 Úvod 30.2 Tabák, kouření a jeho rizika 30.2.1 Formy tabáku 30.2.2 Epidemiologie a rizika 30.2.3 Zdravotní důsledky kouření 30.3 Prevence a kontrola 30.3.1 Plány na ukončení tabákové epidemie 30.3.2 Ekonomický pohled 30.3.3 Rámcová úmluva o kontrole tabáku 30.3.4 Kontrola tabáku v ČR 30.3.5 MPOWER 30.4 Duální závislosti a psychiatrická komorbidita kuřáků 30.5 Diagnostika 30.5.1 Princip závislosti na tabáku 30.5.2 Abstinenční příznaky 30.6 Léčba závislosti na tabáku 30.6.1 Farmakoterapie závislosti na tabáku 30.6.2 Poznámka k interakcím (nejen lékovým) 30.6.3 Minimální, krátká intervence 30.6.4 Motivace přestat 31. Specifi ka adiktologické péče v dětství a adolescenci (Marian Koranda) 31.1 Počátky drogové kariéry 31.2 Vývojové etapy 31.3 Rodinné vlivy 31.4 Signály, že dítě bere drogy, kouří či pije alkohol 31.5 Diagnostické a terapeutické problémy 31.6 Kvalifi kované poradenství pro rodiče 32. Gender a drogy (Ilona Preslová) 32.1 Úvod do genderové problematiky 32.2 Specifika žen-uživatelek 32.3 Specifika mužů 32.4 Genderově vstřícné programy 32.5 Uživatelé a děti 33. Uživatelé návykových látek a trestná činnost související s drogami (Pavlína Gabrhelíková) 33.1 Úvod 33.2 Trestná činnost související s drogami a její typologie 33.3 Pachatelé trestné činnosti související s drogami 33.4 Některé charakteristiky cílové skupiny klientů 33.4.1 „Myslím, že nemám problém se zákonem. Z toho nic nebude.“ 33.4.2 „To nemá cenu. Stejně půjdu sedět.“ 33.4.3 „Vypadá to, že o léčbě neuvažuje. Má cenu s ním vůbec pracovat?“ 33.4.4 „Nechci jít sedět. Řeknu, že se půjdu léčit.“ 33.4.5 „Léčba ve vězení? Do léčby rovnou z vězení?“ 33.4.6 „Drogy už mám pod kontrolou. Teď chci dohnat všechno!“ 33.5 Způsoby práce s cílovou skupinou klientů 33.5.1 Včasná diagnostika 33.5.2 Realistické cíle 33.5.3 Nucená léčba 33.5.4 Práce s nedobrovolným klientem 33.5.5 Následná péče po propuštění z vězení 33.5.6 Specializace na cílovou skupinu 33.6 Shrnutí ČÁST 6 34. Filozofie, hodnoty a etika v adiktologii (Martina Richterová Těmínová, Kamil Kalina) 34.1 Léčba a filozofie lidské existence 34.1.1 Přispět k nalezení a přijetí smyslu vlastního života 34.1.2 Přispět k nalezení své vlastní svobody a odpovědnosti 34.1.3 Přispět k poznání a přijetí sebe sama, svých možností a limitů 34.1.4 Přispět k osobnímu růstu, vývoji a víře v sebe 34.1.5 Přispět k nalezení svého místa v lidském společenství 34.1.6 Přispět k pozitivnímu a tvořivému přístupu k životu 34.1.7 Přispět ke spokojenému a radostnému životu 34.1.8 Přispět k získání a rozšíření znalostí, schopností a dovedností, jak individuálních cílů dosáhnout 34.2 Jádrová přesvědčení v práci s uživateli drog: v co věříme, když něco děláme? 34.2.1 Teorie „jádrových přesvědčení“ 34.2.2 Z jakých základů vychází naše práce s klienty? 34.2.3 Kdo jsou pro nás uživatelé drog, naše konkrétní klientela, osoba klienta, jeho rodina? 34.2.4 Co je pro nás závislost, léčba, úspěch, abstinence, substituce? 34.2.5 Jaké problémy nejčastěji předkládáme v supervizi? Co nejčastěji může působit naši nespokojenost z výsledků naší práce, z komunikace uvnitř i navenek? 34.3 Etika terapeutické práce 34.3.1 Odborné nasazení a rozvoj ve prospěch klienta 34.3.2 Kultivace vlastní osobnosti, prevence vyhoření 34.3.3 Nepoškozování klienta 34.3.4 Nezneužívání klientů, zdrženlivost od duálních vztahů s klienty 34.3.5 Důvěrnost osobních údajů o klientovi 34.3.6 Etika pracovníků a práva klientů Příloha Etický kodex pracovníků v adiktologii 35. Faktory významné pro léčbu, změnu a úzdravu (Kamil Kalina) 35.1 Faktory na straně klienta 35.1.1 Profily a prediktory 35.1.2 Motivace 35.2 Faktory v průběhu léčby 35.2.1 Charakteristiky „vypadávajících“ klientů 35.2.2 Chování v léčbě 35.2.3 Práce na problémech 35.3 Faktory úzdravy: co znamená změna? 35.3.1 Abstinence a životní styl 35.3.2 Kriminalita 35.3.3 Přátelské a intimní vztahy 35.3.4 Rodina a práce 35.4 Faktory na straně léčebného programu a zařízení Příloha 36. Supervize v adiktologii (Jiří Broža) 36.1 Pojem „supervize“ 36.2 Průběh supervize 36.2.1 Počátek supervize – úvodní dohoda 36.2.2 Klíčové zásady supervize 36.2.3 Supervizní prostor 36.3 Odpovědnost v supervizi 36.3.1 Odpovědnost supervizora 36.3.2 Odpovědnost supervidovaného 36.4 Cíle supervize 36.5 Supervizní formáty 36.5.1 Supervize případová 36.5.2 Supervize týmová 36.5.3 Supervize řízení 36.5.4 Projektová supervize 36.6 Supervize v adiktologii 36.6.1 Vývoj supervize v adiktologii 36.6.2 Specifika supervize v adiktologii 36.6.3 Specifika supervize v terapeutických komunitách 36.6.4 Specifika supervize v terénních programech Závěrem Definice supervize na stránkách rezortů Odkazy na instituty poskytující vzdělání v supervizi 37. Case management – prostor pro sjednocení zdravotní a sociální péče (Jiří Libra) 37.1 Stručná historie péče o duševní zdraví do padesátých let 20. století 37.2 Deinstitucionální hnutí 37.3 Asertivní komunitní péče, rozvoj psychiatrické rehabilitace, case management v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století 37.4 Case management od devadesátých let 20. století 37.5 Využití case managementu pro osoby zneužívající návykové látky ve Spojených státech, v západní Evropě a Austrálii 37.6 Case management v České republice 38. Epidemiologie návykových látek („drogová epidemiologie“) (Tomáš Zábranský, Viktor Mravčík 38.1 Úvod – o epidemiologii a epidemiologickém výzkumu 38.2 Základní typy kvantitativních epidemiologických indikátorů: prevalence a incidence 38.3 Typy kvantitativních epidemiologických studií 38.3.1 Kazuistiky a série kazuistik 38.3.2 Korelační (ekologické) studie 38.3.3 Průřezové studie 38.3.4 Studie případů a kontrol 38.3.5 Kohortové studie 38.3.6 Klinický pokus 38.3.7 Terénní (kontrolované) studie 38.4 Monitorování situace v oblasti nelegálních drog – systém klíčových a nukleárních indikátorů 38.4.1 Průzkumy užívání drog a souvisejících postojů v populaci (drug use in the population) 38.4.2 Problémové užívání drog (problem drug use) 38.4.3 Využívání specializované léčby a služeb (treatment demand) 38.4.4 Infekční nemoci související s užíváním drog (drug related infectious diseases) 38.4.5 Smrtelná předávkování a mortalita uživatelů drog (fatal overdoses and overall mortality of drug users) 38.4.6 Trendy mezi mládeží 38.4.7 Drogová kriminalita 38.4.8 Sociální vyloučení 38.4.9 Dostupnost nelegálních drog 38.5 Monitorování situace v oblasti alkoholu, tabáku a v oblasti patologického hráčství 39. Kvalitativní přístup a jeho přínos pro klinickou adiktologii (Michal Miovský) 39.1 Kvalitativní přístup v rámci adiktologického výzkumu 39.2 Aplikační možnosti kvalitativního přístupu v klinické adiktologii 39.2.1 Předvýzkum a orientační výzkum 39.2.2 Ověření výsledků statistické analýzy na úrovni případových studií 39.2.3 „Podbarvení“ výsledků statistické analýzy 39.2.4 Samostatný výzkumný projekt využívající především kvalitativních metod 39.3 Kvalitativní přístup v evaluaci adiktologických intervencí a služeb 39.3.1 Evaluace přípravy 39.3.2 Evaluace procesu 39.3.3 Evaluace výsledku 39.4 Další směr vývoje využití kvalitativního přístupu a metod v klinické adiktologii Příloha Grounded theory (zakotvená teorie) 40. Dialog mezi výzkumem a praxí (Roman Gabrhelík) 40.1 Kde se potkává adiktologie a výzkum 40.1.1 Klinická adiktologická praxe a výzkum 40.1.2 Co bylo dříve, klinická zkušenost, nebo výzkum? 40.1.3 Tradice české praxe a výzkumu 40.2 Kde se potkává adiktologická praxe s výzkumem 40.2.1 Co je problém a jak je rozšířený? 40.2.2 Kdo je cílová skupina a co potřebuje? 40.2.3 Farmakoterapie 40.2.4 Psychosociální a socioedukační léčba 40.2.5 Veřejné zdraví promítnuté do praxe a výzkumu 40.3 Přístup založený na výzkumu 40.3.1 Posun výzkumných paradigmat 40.3.2 Proč je vlastně výzkum taková věda? 40.3.3 Translační výzkum 40.4 Manželství praxe a výzkumu English summary

Skryť obsah